Foto Šjů licence CC.
Rudolfova štola: Zapomeňte na metro, Praha má tajný tunel starý 430 let! Odhalte jeho příběh
Rudolfova štola – Praha 7, Královská obora, Nábř. Kpt. Jaroše. Ahoj, přátelé cestování a milovníci záhad! Tady Honza Novák. Jako kluk, co vyrůstal na pražské Letné, jsem často slýchal šeptandu o tajných chodbách pod nohama. O podzemí, které pamatuje samotného císaře Rudolfa II. a jeho alchymisty. A víte co? Nebyly to jen plané řeči. Jeden takový poklad, skutečný technický a historický klenot, se pod Letnou opravdu ukrývá. Zapomeňte na chvíli na moderní tunely, tohle je mistrovské dílo, které vzniklo bez dynamitu, jen za pomoci kladívek, želízek a neuvěřitelné lidské píle. Pojďte se se mnou vydat po stopách legendární Rudolfovy štoly, díla, které i po více než čtyřech stoletích bere dech.
Co je to vlastně Rudolfova štola a proč by vás měla zajímat?
Představte si Prahu na konci 16. století. Císař Rudolf II., věčně zamyšlený panovník, milovník umění, vědy a tajemna, sídlí na Pražském hradě. A pod hradem se rozprostírá jeho pýcha – Královská obora, dnešní Stromovka. Jenže oboře něco chybí. Pořádný, reprezentativní rybník plný vzácných ryb a vodního ptactva. Problém? Není ho jak naplnit dostatkem vody. A právě tady se rodí plán tak smělý, že se musel zdát mnohým jako čiré bláznovství.
Rudolfova štola není nic menšího než přibližně 1,1 kilometru dlouhý podzemní tunel, který byl v letech 1584 až 1593 prokopán skrze letenský kopec. Jeho jediným účelem bylo přivést vodu z Vltavy samospádem přímo do srdce Královské obory a napájet tak nově budovaný rybník. Není to jen tak nějaká roura v zemi. Je to důkaz neuvěřitelného stavitelského a měřičského umu našich předků. Dílo, které slouží svému účelu dodnes a je právem chráněno jako národní technická památka. I když je bohužel pro veřejnost většinu času uzavřená, její příběh a viditelné pozůstatky jsou tak poutavé, že prostě musíte zažít tu atmosféru pátrání po nich!
Příběh zrození: Císařský rozmar, nebo geniální plán?
Pojďme se přenést v čase. Je rok 1583 a císař Rudolf II. se rozhodl. Chce v oboře velký rybník. Jenže jak tam dostat vodu z Vltavy, která líně obtéká celý letenský masiv o několik kilometrů dál? Tehdejší inženýři přišli s řešením, které bylo stejně tak jednoduché jako šíleně obtížné: prokopeme se skrz ten kopec! Využijeme přirozeného výškového rozdílu hladiny Vltavy mezi Starým Městem a Bubenčí a voda poteče sama. Jednoduché, že?
Kutnohorští mistři v Praze: Jak se staví tunel v 16. století
Na takový úkol nemůžete najmout jen tak někoho. Císař povolal ty nejlepší z nejlepších. Řízením prací byl pověřen vrchní hormistr a mincmistr Lazar Ercker ze Šrekenfelsu, skutečná kapacita své doby. Ten si k ruce vzal zkušeného důlního měřiče Jiřího Oedera a společně se vydali do Kutné Hory – tehdejšího centra hornictví – najmout ty nejzkušenější havíře.
A pak to začalo. Devět let neskutečné dřiny. Musíte si uvědomit, že havíři neměli žádnou moderní techniku. Jen kladiva, dláta, klíny a hlavně oheň. Tvrdou břidličnou skálu rozrušovali metodou zvanou „sázení ohněm“ – skálu rozpálili a pak ji zprudka zchladili vodou, čímž popraskala a dala se snadněji odsekat. Představte si ten kouř, prach a vedro desítky metrů pod zemí! Aby se práce urychlila, bylo rozhodnuto, že se nebude razit jen z obou konců proti sobě. To by trvalo desítky let. Místo toho bylo na Letné vyhloubeno pět svislých šachet, hlubokých až 49 metrů. Z jejich dna pak havíři razili chodbu na obě strany. Byla to geniální logistika a neskutečná přesnost. Když se jednotlivé úseky propojovaly, odchylka byla jen pár centimetrů!
Císařova netrpělivost a plán, který se stal uměním
I přes nasazení nejlepších sil se práce vlekly. Císař Rudolf II. začínal být podle dobových záznamů netrpělivý. A tak, aby měl přehled o postupu prací, nařídil dvornímu koncipistovi Isaaku Phendlerovi, aby zhotovil podrobný plán stavby, kam se bude každý týden zaznamenávat postup. Výsledek? Vznikl naprostý unikát, který je dnes uložen v Národním technickém muzeu. Není to jen technický výkres. Je to 2,5 metru dlouhý, ručně kolorovaný pergamenový svitek, který je zároveň uměleckým dílem. Jsou na něm postavičky havířů při práci, erby a vše je popsáno ve španělštině, jazyce, který byl císaři blízký z jeho mládí. Už jen kvůli tomuto příběhu stojí za to se o štolu zajímat!
Jak je dlouhá Rudolfova štola a kudy vlastně vede? Odpovíme!
Tohle je jedna z nejčastějších otázek a klíčové slovní spojení, které lidé hledají: jak je dlouhá rudolfova štola? Oficiální údaj nejčastěji uvádí délku 1098 metrů. Některé zdroje mluví o 1102 metrech. Ať tak či onak, je to přes kilometr dlouhé dílo! Výška tunelu kolísá mezi dvěma až čtyřmi metry a šířka se pohybuje od 80 do 150 centimetrů. Celá trasa má nepatrný, ale pro funkci klíčový spád – pouhých 110 centimetrů na celé délce, což stačí, aby voda plynule proudila.
Kilometr pod Letnou: Čísla, která berou dech
Představte si tu trasu. Začíná na nábřeží Edvarda Beneše, kousek od Čechova mostu, kde stojí malý nenápadný domek, takzvaná „havírna“. Odtud se Rudolfova štola Praha noří do podzemí a míří přímo pod letenskou zástavbou, zhruba 45 metrů pod ulicemi Nad Štolou a Čechova. Celou dobu mírně stoupá, aby se pak vynořila v Královské oboře Stromovka, kde její ústí zdobí nádherný renesanční portál s vytesaným písmenem „R“ jako Rudolf a letopočtem dokončení: Rudolfova štola 1593.
Kde ji najdete dnes (i když je zavřená): Malý průvodce pro pátrače
A teď to nejdůležitější. I když se do štoly asi nepodíváte, můžete si zahrát na Indiana Jonese a objevit její pozůstatky. Je to skvělý cíl pro procházku!
- Vstupní domek (Havírna): Najdete ho na nábřeží Edvarda Beneše čp. 338, kousek od schodů vedoucích na Letnou. Je to malý, žlutě omítnutý domek, kde sídlil správce štoly a kde jsou dodnes stavidla pro regulaci vody.
- Výstupní portál ve Stromovce: Tohle musíte vidět! Jděte do Stromovky, směrem od Výstaviště k bývalé Šlechtově restauraci. Poblíž rybníka narazíte na malý vodovodní domek a hned za ním, ve svahu, je kamenný portál. Ta majestátní iniciála „R“ a letopočet 1593 vás přenesou zpět v čase. Můžete nahlédnout přes mříž a nasát atmosféru podzemí.
- Větrací šachta v Čechově ulici: Toto je opravdová perlička pro fajnšmekry. Přímo v Čechově ulici, před domem číslo 16, stojí na chodníku podivná kamenná věžička. Není to nic jiného než romanticky upravené vyústění jedné z původních větracích šachet! Když si uvědomíte, že koukáte na komín vedoucí 40 metrů hluboko do renesančního tunelu, je to fascinující pocit.
Legendy a šeptanda z podzemí: Žraloci v Praze a císařův tajný únikový východ
Každé správné tajemné místo musí mít své legendy. A Rudolfova štola ve Stromovce jich má hned několik! Některé jsou úsměvné, jiné mrazivé a další nutí k zamyšlení.
Pozor, kouše! Legenda o vltavských žralocích
Jedna z nejbizarnějších pověstí praví, že vchod do štoly hlídají dva lidožraví žraloci, aby odradili zvědavce. No dobře, to zní jako pohádka pro zlobivé děti. Realističtější (ale o nic méně vtipná) verze legendy nahradila mořské predátory obrovskou, masožravou ploticí, která číhá v temných vodách. Ať už to bylo jakkoli, je to skvělý příklad toho, jak lidská fantazie dokáže pracovat a jak si lidé odjakživa chránili svá tajemství.
Byla Rudolfova štola v Praze tajnou únikovou cestou?
Tohle je asi nejznámější a nejtrvalejší legenda. Tvrdí se, že důmyslný tunel nebyl jen obyčejným vodovodem. Údajně měl sloužit jako tajná úniková cesta pro císaře Rudolfa II. pro případ, že by se na Pražském hradě ocitl v obležení. Z Hradu by se prý dalo sestoupit tajnou chodbou až do štoly a tou nepozorovaně proplout na loďce až do Královské obory a odtud zmizet v lesích. Zní to logicky a dobrodružně, že? Historici jsou k této teorii spíše skeptičtí, ale kdo ví? Pravdou je, že za druhé světové války nacisté vstup do štoly zasypali, což jen podnítilo spekulace, zda tam něco neukryli nebo se nesnažili zamezit přístupu k dalším tajným chodbám.
Slyšíte to? Tajemné zvuky a duchové havířů
A aby toho nebylo málo, lidé, kteří měli to štěstí a štolou v minulosti procházeli, občas vyprávěli o podivných úkazech. Prý se z temnoty ozývají zvuky kroků, tlumené hlasy nebo dupání, i když je člověk v chodbě úplně sám. Je to jen sugesce v klaustrofobním prostředí, nebo snad v temnotě dodnes bloudí duše havířů, kteří zde devět let v potu a prachu dřeli? To už nechám na vaší fantazii.
Praktický průvodce pro zvídavé badatele
Zaujal vás příběh a chcete se vydat po stopách štoly? Výborně! Tady je pár praktických rad, které jako váš průvodce dávám k dobru.
Jak se k pozůstatkům štoly dostat?
Nejlepší je nechat auto doma a využít pražskou MHD. Je to pohodlné a ekologické.
- K portálu ve Stromovce: Jeďte tramvají č. 12, 17 nebo 24 na zastávku „Výstaviště Holešovice“. Odtud vstupte do Stromovky, projděte kolem Planetária a pokračujte hlavní cestou. Po pár stech metrech narazíte na rybník a po jeho pravé straně už uvidíte malý domek a za ním ve svahu slavný portál.
- Ke vstupnímu domku a větrací šachtě: Jeďte metrem A na stanici Hradčanská nebo Malostranská, případně tramvají na zastávku Čechův most. Odtud je to jen krátká procházka na nábřeží Edvarda Beneše. Větrací šachtu v Čechově ulici najdete snadno, když se z Letenského náměstí vydáte směrem k řece.
Kde zaparkovat auto?
Pokud přesto musíte jet autem, obrňte se trpělivostí. Celá oblast Letné a Bubenče je zónou placeného stání (modré zóny). Nejlepší je nechat auto na některém z P+R parkovišť na okraji Prahy (např. u stanic metra Letňany, Opatov, Zličín) a do centra dojet MHD. Ušetříte si nervy i peníze.
Kam na oběd po pátrání?
Okolí Letné a Stromovky je plné skvělých podniků. Po úspěšném „pátrání“ si zasloužíte odměnu!
- Letenský zámeček: Nabízí nádherný výhled na Prahu a několik restaurací. Ideální pro slavnostnější oběd.
- Letenské sady a jejich beer garten: V létě naprostá klasika. Pivo, něco malého k zakousnutí a jeden z nejkrásnějších pohledů na město.
- Bistra a kavárny na Letné: Ulice jako Milady Horákové, Veletržní nebo Korunovační jsou plné moderních bister, kaváren a restaurací s mezinárodní kuchyní. Určitě si vyberete.
- Piknik ve Stromovce: Chcete-li ušetřit a užít si přírodu, není nic lepšího než si s sebou vzít deku, koupit si něco dobrého a udělat si piknik přímo v Královské oboře, jen pár kroků od tajemného portálu.
Závěr: Proč musíte zažít atmosféru tohoto místa
Rudolfova štola je víc než jen stará díra v zemi. Je to pomník lidské vynalézavosti, odhodlání a touhy překonávat překážky. Je to příběh o vizionářském císaři, geniálních inženýrech a stovkách bezejmenných hrdinů, kteří v nepředstavitelných podmínkách vytvořili dílo, jež přežilo staletí. I když je její nitro skryté, její duch je na Letné a ve Stromovce stále přítomný. Nevynechejte příležitost projít se po jejích stopách. Postůjte u portálu ve Stromovce, dotkněte se chladného kamene větrací šachty a představte si ten ruch a shon, který zde panoval před více než 430 lety. Je to obdivuhodný kousek historie, který si zaslouží náš obdiv. Tohle prostě musíte zažít, protože právě takové příběhy dělají z Prahy to magické město, kterým je.
Užitečné odkazy
Další tipy na výlet – chci jet jinam
Klíčová slova: rudolfova štola, rudolfova stola, rudolfova štola ve stromovce, jak je dlouhá rudolfova štola, rudolfova štola praha, délka rudolfovy štoly, rudolfova štola 1593, jak je dlouhá rudolfova štola ve stromovce, rudolfova štola v praze, rudolfova štola délka
