Budova Ministerstva průmyslu a obchodu ČR – nebylo snadné ministerstvu obchodu najít vhodné, rozsáhlé a všem potřebám vyhovující stanoviště o rozloze 5 000 až 6 000 m2. Volba nakonec padla na velmi zanedbané pozemky na pravém břehu Vltavy, v prostoru vyústění ulic Na Františku, Klášterské, Plžové, dnešní Řásnovky a Hradební.
Vybraná lokalita odpradávna sloužila průmyslu, obchodu a živnostem a současně splňovala i požadavek umístění ministerské budovy ve vnitřním městě, nedaleko od Pražské obchodní komory a dalších důležitých institucí. Od vybudování paláce si pražské zastupitelstvo slibovalo optimální a konečné vyřešení vybrané lokality, včetně úpravy nábřeží a předmostí Štefánikova mostu.
Budova Ministerstva průmyslu a obchodu ČR – historie výstavby
Výstavba Budova Ministerstva průmyslu a obchodu ČR byla zahájena v roce 1928. Celkový rozpočet stavby činil 32,5 miliónu korun, to znamená, že 1 m3 zastavěného prostoru stál 266 korun, což byla při tehdejších cenách částka velmi příznivá. Podle původního záměru měla být stavba dokončena už v roce 1931, nakonec však kolaudace proběhla až v roce 1934.
Autorem návrhu na výstavbu paláce Ministerstva průmyslu, obchodu a živností a Patentního úřadu byl jeden z nejvýznamnějších českých architektů, profesor architektonického navrhování a dějin středověké a starokřesťanské architektury na Českém vysokém učení technickém v Praze Josef Fanta.
Zvítězil ve veřejné soutěži, které se zúčastnilo celkem šest architektů, a to i přesto, že odborná porota vytýkala jeho návrhu umístění hlavního vchodu z nábřeží a skromný vzhled severního průčelí. Vlastní výstavbou byla pověřena stavební firma Antonína Belady. Na nábřeží naproti letenskému svahu vyrostla v rámci zvolených stylových konvencí velmi noblesní a rázovitá stavba.
Budova Ministerstva průmyslu a obchodu ČR – popis budovy
Třípatrová budova je postavena na základním obdélném půdorysu o rozměrech 107 x 49 metrů, se samonosnými zdmi a kamennými fasádami ze žuly a pískovce. Přestože byl tento materiál použit co nejúsporněji, nejde o typický obklad, protože kvádry žuly a pískovce jsou silné 25 — 35 centimetrů a na ně navazuje cihlová zeď. Žula pochází většinou z lokalit Dolní Město, Tanvald a Železná Ruda, zatímco pískovce převážně z lomu u Lázní Mšené.
Postavíte—li se zády k Vltavě, máte před sebou severní průčelí s hlavním vchodem do budovy, ukončené na obou stranách čtyřbokými věžemi. Průčelí je ve střední ose členěno rizalitem, který zahrnuje prostor vysokého přízemí a dvě podlaží hlavních reprezentačních místností.
Celý rizalit vrcholí balustrovou atikou s nadživotními figurálními plastikami symbolizujícími Průmysl, Obchod, Řemesla a Plavbu, nad kterými se vypíná dekorativní prosklená kopule. Po stranách jsou mohutné, kulovitě ukončené pylony, nesoucí čtyři reliéfy státních znaků Československé republiky.
Na západní straně budovy byl původně vchod do Patentního úřadu. Nad ním, v úrovni prvního patra je balkón, jehož zábradlí je tvořeno pilířky, nesoucími čtyři sochy v nadživotní velikosti, symbolizující Matematiku, Fyziku, Chemii a Inženýrství. Nejméně bohatou výzdobu má jižní průčelí. Z této strany budovy jsou vchody do dvou uzavřených dvorů, zvýrazněné portály se sochami.
Budova Ministerstva průmyslu a obchodu ČR východní průčelí – zde se nachází neobvykle bohatá výzdoba. Jeho střední část nad sloupy zvýrazňují figurální alegorické plastiky Podnikavost, Vynalézavost, Vytrvalost a Pravdivost. Ležící sochy s dětmi po obou stranách průčelí představují Obchod a Průmysl. Na celé budově můžete napočítat přes sto dvacet soch, doplněných velkým množstvím sgrafit, ornamentů, kovových mříží a dalších ozdobných prvků, které podtrhují celkový reprezentativní vzhled.
Na této rozsáhlé výzdobě se podílelo celkem čtrnáct umělců, z nichž asi nejznámější byla dvojice Josef A. Paukert a Čeněk Vosmík. Na půdě ministerstva je dodnes uschována velká část původních sádrových modelů soch v měřítku 1:3, které musely být nejdříve schváleny Stavebním výborem. Rozsáhlá oprava celé fasády objektu včetně stavebního restaurování proběhla v roce 1999.
Budova Ministerstva průmyslu a obchodu ČR – vnitřní uspořádání budovy a interiéry
Projdete—li hlavním vchodem a vstupním vestibulem, ocitnete se v oválné schodišťové dvoraně, stoupající po celé výšce budovy až do prosklené hladké kopule. Podlaha dvorany byla vyskládána z mramorových dlaždic, které byly později z velké části nahrazeny kamennými dlaždičkami. Z mramoru jsou rovněž obklady stěn, schodnice a sloupy pod dělícími oblouky. Celý prostor dvorany vymezují ochozy hlavního schodiště s klenutým stropem a tepaným zábradlím, ze kterého vybíhají chodby do křídel budovy.
Fantův rukopis se zřetelně projevuje v celém rozsáhlém interiéru, zvláště pak v jejich reprezentačních prostorách. Ministerské schodiště ze žuly a mramoru je prosvětleno trojdílným oknem s barevnou vitráží do olova. Naproti schodišti jsou dveře do oválné zasedací síně se dvěma krby z krkonošského mramoru, mramorovým obložením stěn a štukovým stropem.
Pracovna ministra a přilehlé prostory se vyznačují masivním obložením z dubového dřeva s bohatou intarzií, totéž najdete také v Reprezentační síni ministerstva.
Neméně elegantní jsou rovněž dva přijímací salónky. Ten větší kombinuje chladnou krásu a vznešenost mramoru ve vstupní části s intarzovaným obložením stěn v části určené pro jednání. Elegantní a teple působící dřevěné obložení stěn, doplněné ozdobnými kovovými prvky, najdete také v menším z obou salónků. Obě tyto místnosti spojují vysoké prosklené dveře a obě zdobí kazetové stropy s propracovaným ornamentem.
Přestože Budova Ministerstva průmyslu a obchodu ČR prošla po druhé světové válce celkem čtyřmi poměrně rozsáhlými vnitřními stavebními úpravami podařilo se dodnes, i mimo reprezentační prostory, zachovat stylový charakter a mnohé původní prvky vnitřního vybavení, jako jsou například dveře, včetně kování a madel, dlaždice a podlahové krytiny, osvětlovací tělesa a tepané mříže, vitrážová okna, dřevěné kryty topení a dokonce i některé druhy nábytku.
