Hrad Přimda je zřícenina nejstaršího známého kamenného hradu na území ČR. Nachází se nad městem Přimda v okrese Tachov, na stejnojmenném kopci Přimda (848 m n. m.). Tento raný představitel románské hradní architektury vznikl v roce 1121 za vlády Vladislava I. Zřícenina je chráněna jako národní kulturní památka. Státní hrad Přimda je ve správě Národního památkového ústavu a je přístupný veřejnosti.
Je možné, že na místě hradu stávalo starší raně středověké hradiště, ale jeho pozůstatky nebyly archeologicky doloženy. Nejstarší písemný doklad o existenci hradu se nachází v Kosmově kronice, která se zmiňuje o tom, že v roce 1121 postavili nějací Němci uvnitř hranic českých ve hvozdu, k němuž se jde přes ves Bělou, hrad na strmé skále.
Stavebníkem hradiště mohl být Děpolt II. z Vohburgu, který byl správcem sousedící německé Severní Marky a který nechal postavit hrad v Chebu. Pravděpodobně nedlouho po dokončení stavby, byla Přimda dobyta Vladislavem I., protože její výstavbu za hranicemi pohraničního hvozdu považoval za porušení svých svrchovaných práv.
Dokladem o německém původu tohoto hradu je i srovnání s některými stavbami podobného charakteru na bavorské straně jako např. hrad Flossenbürg nebo hrad Chammeregg u Kouby. Ve stejné době v českých zemích takováto stavební tradice není doložena.
Přimda se stala knížecím majetkem, sloužila jako strážní místo na norimberské cestě u jednoho z pohraničních přechodů do říše a byla užívána i jako vězení (syn Soběslava I. Soběslav nebo Přemysl po nezdařeném povstání proti svému otci v roce 1247).
Vzhledem k tomu, že důležitost norimberské cesty ve 12. a 13. století rostla, byla Přimda přestavěna a zesílena během vlády Soběslava I., ve 13. století patřil kastelán Přimdy mezi nejdůležitější úřady v přemyslovském státě.
Za Jana Lucemburského byl hrad Přimda zastaven Vilémovi Zajícovi z Valdeka a poté rychtáři Jakubovi Frenclínovi. Zpět Přimdu v roce 1344 získal Karel IV. Za Václava IV. byla opět zastavována, kontrolu panovník získal až v roce 1418, kdy Přimdu dobylo královské vojsko.
V roce 1429 se pokusilo katolickou baštu drženou Jindřichem Žitem z Jivjan neúspěšně dobýt husitské vojsko. V 15. a 16. století byl Hrad Přimda opět často zastavován, v letech 1454–1592 jej takto drželi např. páni ze Švamberka. Od roku 1675 až do 1. poloviny 20. století byli majiteli Kolowratové.
28. července 1989 se na hradě po otřesu půdy sesula část zdi. V období 2001–2010 byla zřícenina staticky zajištěna a restaurována.
Foto Petr Kinšt licence CC.
