Zámek Mnichovo Hradiště

Zámek Mnichovo Hradiště – původně pozdně renesanční zámek Václava Budovce z Budova. Za Valdštejnů přestavován do současné podoby. Definitivně byl zámek dokončen na počátku 18. století, kdy získal svůj nynější vzhled.

Zámek Mnichovo Hradiště – historie

Mnichovo Hradiště vzniklo ve 13. století v souvislosti s kolonizačními aktivitami nedalekého Kláštera Hradiště nad Jizerou. V 16. století přešlo Hradiště sňatkem do dědičného vlastnictví Budovců z Budova. Václav Budovec (1551 – 1621), významný politik předbělohorských Čech, nechal v Mnichově Hradišti postavit dvoukřídlý renesanční zámek na půdorysu písmene L (1603–1606).

Jako přední činitel stavovského povstání byl Václav Budovec popraven na Staroměstském náměstí v roce 1621 a jeho majetek byl zkonfiskován. Mnichovo Hradiště spolu s Klášterem Hradiště a Zásadkou patřilo tehdy k největším panstvím v severních Čechách a za 216 000 zlatých je v roce 1623 koupil Albrecht z Valdštejna. Mnichovo Hradiště bylo nakonec uchováno jako rodová základna Valdštejnů až do 20. století.

Od roku 1675 vlastnil Mnichovo Hradiště Arnošt Josef z Valdštejna, který patřil k nejbohatším pozemkovým vlastníkům v Čechách a přistoupil k přestavbě zámku na reprezentační rodové sídlo. Podle projektu architekta M. A. Canevalleho vznikla současná podoba zámku (1697–1703). Samotné přestavbě zámku předcházelo založení kapucínského kláštera. Renesanční Budovcův zámek byl rozšířen o severovýchodní křídlo.

Zámek Mnichovo Hradiště a jeho vrcholně barokní podoba je významnou památkou světské architektury z přelomu 17. a 18. století.

Zásadní zásah si vyžádal rok 1833, kdy se v Mnichově Hradišti k diplomatickým jednáním sešli rakouský císař František I., ruský car Mikuláš I. a pruský korunní princ Bedřich Vilém, dalšími účastníky byli sasko-výmarský vévoda Karel Bedřich a nasavský vévoda Vilém. Setkání panovníků probíhalo tři týdny v září 1833, byla zde podepsána dohoda o obnovení Svaté aliance.

Tehdy byl barokní taneční sál prostupující dvě patra změněn v zámecké divadlo. Až do 20. století bylo Mnichovo Hradiště nejvýznamnějším sídlem Valdštejnů, před vyvlastněním velkostatek zahrnoval cca 7 500 hektarů půdy.

Poslední generace Valdštejnů se hlásily k německé národnosti, takže všechen majetek jim byl zkonfiskován v roce 1945 na základě Benešových dekretů.

Hned po znárodnění v roce 1945 byl zámek Mnichovo Hradiště určen pro muzejní účely jako centrum regionu bohatého na kulturní památky a již v roce 1946 zde bylo otevřeno městské muzeum.

Zámek Mnichovo Hradiště – architektura a interiéry

Bohatě zdobené zámecké interiéry především v prvním patře zůstaly dochovány v původní podobě z 18.–19. století, výzdoba reprezentačních prostor pochází z doby, kdy inspiraci ze svých rodných sídel přinášely valdštejnské nevěsty z rodů Fürstenbergů, Šternberků nebo Černínů (Zlatý kabinet, kaple). Poslední významnou úpravou interiérů byla přestavba jídelny v souvislosti s přenesením renesančního kazetového stropu ze zámku v Dobrovici (1865). Kromě dobového nábytku nebo sbírky obrazů byl na zámku umístěn také rodový archiv Valdštejnů, který patří k cenným zdrojům poznání českých dějin (v roce 1998 byl přestěhován do Národního archivu v Praze. Přes kontroverzní postavení Albrechta z Valdštejna v evropských dějinách se mnichovohradištská větev Valdštejnů zaměřila na systematické budování sbírky, které připomínají jeho osobnost, k tomu dopomohl i převoz předmětů ze zámku Duchcov po vymření duchcovské větve rodu (1901).

Kapucínský klášter a hrobka

Součástí zámeckého areálu je také bývalý kapucínský klášter, který koupili Valdštejnové po jeho zrušení roku 1782. Tehdejší majitel Jan Vincenc z Valdštejna (1731–1797) dal ke kapli sv. Anny přistavět edikulový výklenek se sloupy a erbem ve štítu a interiér upravit na hrobku, která rodinným příslušníkům sloužila až do roku 1923. Uvnitř dal upravit hrob pro sebe a dal tam převézt také ostatky Albrechta z Valdštejna z kláštera ve Valdicích, rovněž zrušeného (1784). Náhrobek z červenohnědého mramoru byl pořízen až v roce 1934 na náklady Karla Arnošta z Valdštejna (1897–1985) při příležitosti 300. výročí Valdštejnovy smrti.

Zámek Mnichovo Hradiště – zámecký park

Zámek obklopují francouzské zahrady, taktéž podle Canevallova projektu. Některé stavby z této doby již neexistují, dochována ale zůstala unikátní Sala terrena v přímé ose proti hlavnímu vstupu do zámku (1709–1711, architektem byl valdštejnský stavitel Nicolo Raimondi).

Zámek Mnichovo Hradiště – informace pro turisty

V současnosti je Zámek Mnichovo Hradiště ve správě Národního památkového ústavu a je zpřístupněn veřejnosti v několika prohlídkových okruzích.

1. okruh: stylové zámecké interiéry s rodovými valdštejnskými sbírkami (50 minut) – součástí prohlídky je chodba s rodinnými portréty Valdštejnů, předsíň a zámecká kaple, předpokoj paní hraběnky, ložnice, italský a hudební salon, lovecký salon, přijímací salon, dámsky pokoj, delftská jídelna, orientální pokoj, míšenská jídelna a knihovna. Knihovna, obrazárna a zámecká kaple jsou k dispozici pouze k nahlédnutí.
2. okruh – Divadlo a Svatá aliance (45 minut): Okruh věnovaný schůzce Svaté aliance, která se na zámku odehrála v září roku 1833. V rámci okruhu návštěvníci uvidí pamětní a lovecký salon, zbrojnici, empírový salon, divadelní šatnu a samotné divadlo. V empirovém salonu je pak ceněná sbírka antických nádob od Františka Kollera, místního rodáka.
3. okruh – Kostel a Kaple: lapidárium pískovcových barokních soch, hrobka Albrechta z Valdštejna v kapli sv. Anny (30 minut)
4. okruh – dětská prohlídka (o letních prázdninách – zkrácený okruh doprovázený kostýmovanými průvodci) (30 minut)
Galerie

Užitečné odkazy

Zámek Mnichovo Hradiště – oficiální stránky a další informace zde https://zamek-mnichovohradiste.cz/cs.

Chci jinam

Chcete navštívit jiné památky ve Středočeském kraji? Zkuste to zde památky ve Středočeském kraji.