Zámek Karlova Koruna

Zámek Karlova Koruna Chlumec nad Cidlinou – zámecký park otevřen celoročně. Šlechtické reprezentační barokní sídlo z 18. století v Chlumci nad Cidlinou Interiérová expozice seznamuje návštěvníky s dějinami rodu Kinských v portrétech a chovem koní Kinských – chlumeckých plaváku Svatby, společenské akce, rauty.

Zámek Karlova Koruna Chlumec nad Cidlinou – historie

Prvním šlechtickým sídlem byla v Chlumci nad Cidlinou tvrz. Zmínky o ní se nachází v souvislosti s rokem 1424, kdy se jí zmocnil husitský válečník Boček z Poděbrad. Počátkem 16. století dostala stavba v souladu s renesančními trendy nové opevnění.

Na počátku 17. století se společně s celým panstvím dostala do majetku rodu Kinských a to za podporu, kterou poskytl Václav Vchynský z Vchynic císaři Matyášovi v boji s Rudolfem I. Díky obratné politice si udržel panství i v období třicetileté války.

Rod Kinských držel majetek až do roku 1948. Proslul přitom věrnou službou dynastii i zemským patriotismem. Po třicetileté válce se Kinští snažili o obnovu zničeného města i zámku, iniciovali opravy a udělovali městu privilegia a výsady.

Po dlouholeté rekonstrukci byl zámek zpřístupněn pro veřejnost až v roce 1969 a Národní galerie zde otevřela svou expozici pod názvem „Barok v Čechách“.

V roce 1992 byl majetek navrácen rodině Kinských a Národní galerie zrušila svou expozici. Kinští dohledávají po celé republice svůj majetek a vytvářejí expozici, která se zabývá životem rodiny Kinských a chovem koní na Chlumecku.

Zámek Karlova Koruna – architektura

Ke střednímu dvoupatrovému válcovému jádru na koso přiléhají tři jednopatrová křídla čtvercového půdorysu. Skladba hmot centrálně koncipované budovy tak nabízí ze tří směrů vždy shodný obrazec průčelí s převýšeným středem a nižšími bočními křídly.

Na severní, nástupní straně je do úhlového prostoru mezi křídly vložena konstrukce příčné vstupní haly a vnějšího hlavního schodiště, vedoucího přímo do hlavního sálu v prvním patře. Všechny části byly původně kryty břidlicovou mansardovou střechou s drobnými vikýři.

Mansarda středního válcového jádra stavby je komponována na principu průniku kužele nad kružnicí a osmistěnného jehlanu. Typicky pro Santiniho jsou střechy velmi důležitou součástí celkového obrazce vnějšku stavby.

Lichtenštejnský trakt

Lichtenštejnský trakt je další částí zámecké dependence. Jedná se o nepodsklepenou budovu obdélníkového půdorysu, která byla navržena jako obytná. Na její severní straně byla později přistavěna jízdárna (ta severní stěnou přiléhá ke konírně).

Stavba je ve svém základu barokní, ale stejně jako Tereziánský trakt prošla na počátku 20. století výraznou přestavbou (Polívka / Ohmann), jejímž nejnápadnějším prvkem je patrně neobvyklý obloukový secesní štít v průčelí. V něm je umístěna kartuše s oválnými štíty Kinských a Lichtenštejnů.

Konírna

Konírna, jízdárna a kočárovna tvoří stylově jednotnou sadu staveb, kterou dal postavit Oktavián Kinský v roce 1832, když přeorganizoval v Chlumci nad Cidlinou chov koní.

Jízdárna

Stylově podobná, ale jednodušší jízdárna je připojena na jihu k Lichtenštejnskému traktu (z něj je rovněž přístupná) a na severu k budově konírny.

Kočárovna

Kočárovna je volně stojící obdélníková stavba umístěná severně od konírny. Stavba je opět typicky empírová. Fasáda směrem ke konírně má čtyři téměř čtvercová vrata, s jen velmi nízkým obloukovým segmentem, a nad nimi podobě zaklenutá okna.

Oranžerie

Zámecká oranžerie pravděpodobně vznikla v 1. polovině 19. století jako empírová stavba. Datum stavby není známo, lze předpokládat asi kolem roku 1820. Každopádně oranžerii v celém rozsahu zachycuje mapa z roku 1841. Lze předpokládat, že stavba je dílem architekta Jindřicha (též Heinricha) Kocha, který tou dobou působil jako dvorní architekt Kinských.

Oranžerie je aktuálně využívána jako kavárna.

Pseudoantický gloriet

V jihozápadní části parku se nachází antikizující pavilonek. Kruhový pískovcový sokl nese po obvodu devět dórských sloupů: čtyři bez hlavic, zbývajících pět nese část římsy. Sloupy pocházejí z počátku 20. století, z období ubourání a přestavby zámecké knihovny v Tereziánském traktu.

Zámek Karlova Koruna – zámecký park

Současně se zámkem vznikal i přilehlý anglický park o rozloze 20 hektarů, jehož hlavní osy navazují na tři osy zámku.

Kromě samotné budovy zámku zahrnuje zámeckých areál mnoho dalších menších staveb. Asi nejvýznamnější z nich je tzv. zámecká dependence, tedy soubor staveb (v tomto případě hospodářských budov) situovaných severovýchodně od zámku, mimo hlavní budovu. V areálu se dále nachází oranžerie, domky služebnictva a další objekty.

Zámek Karlova Koruna – informace pro turisty

Návštěvní doba je obvyklá jako u jiných zámků. Více info níže na oficiálních stránkách zámku.

Užitečné odkazy

Oficiální stránky a další informace zde https://www.karlovakoruna-zamek.cz/.

Chci jinam

Chcete navštívit jiné památky v Královehradeckém kraji? Zkuste to zde památky v Královehradeckém kraji.